2/A stále rozmlouváš

pod pláštěm nocí s tmou,

a stále více s ní splýváš,

zkoušíš ji obejmout.

3/Proč právě ty se ptáš,

kam čáry nemohou,

když jiným pomáháš rád

a sám máš duši nemocnou.

A ptáci stále krouží(krouží v temnotách)

a hvězdy planou svou září(září v prázdnotách)

a měsíc se sluncem se střídá(střídá v proměnách).

4/Stárnem každým novým dnem,

rozléváme život do pouští

srdcí vrásek,jen to tvé

bije zdáním věčnosti.

5/A stále rozplétáš

omámen tou noční hrou

za světla kouzla,co skrýváš

před světem,před sebou.

6/Proč právě sebe se ptáš

kam tvé čáry se nedostanou,

když jiné tak léčíš rád

a sám máš duši bolavou.

-//-